Načítání...
Dvacet let. Tak dlouho čekala česká fotbalová veřejnost na návrat na Mistrovství světa. Poslední zápas Česka na MS se odehrál 22. června 2006 v Hannoveru proti Itálii — prohra 0:2 a konec ve skupinové fázi. Od té doby pět neúspěšných kvalifikací, pět zklamání a jedno dlouhé čekání. V březnu 2026 se čekání skončilo dramatickou baráží s penaltami — a česko na mistrovství světa historie dostala novou kapitolu.
Ale ten příběh začal dávno před rokem 2006. Československo patřilo v první polovině 20. století k evropské fotbalové elitě — dvě finále MS, dvě čtvrtfinále a generace hráčů, kteří formovali středoevropský fotbalový styl. Statistický přehled devíti předchozích účastí na MS ukazuje tým, který na nejvyšší úrovni bojoval vždy — a MS 2026 je příležitost navázat na tradici, která trvá 92 let.
Československo na MS 1934–1990: Osm turnajů v datech
Když jsem se poprvé ponořil do archivních záznamů československého fotbalu, překvapilo mě jedno číslo: 33 zápasů na MS, 44 vstřelených gólů, 45 inkasovaných. Téměř dokonalá rovnováha — Československo nebylo týmem, který soupeře demoloval, ale týmem, který soupeřil s každým. A to včetně dvou finále, kde čelilo pozdějším vítězům.
MS 1934 v Itálii bylo teprve druhým mistrovstvím světa v historii — a Československo na něm došlo až do finále. Cesta turnajem: výhra 2:1 nad Rumunskem ve čtvrtfinále, výhra 3:1 nad Švýcarskem v semifinále a pak finále s domácí Itálií v Římě. Československo vedlo 1:0 po gólu Antonína Puče do 76. minuty — pak Itálie vyrovnala a v prodloužení rozhodla 2:1. Finále za podmínek, které by moderní fotbal neakceptoval — italský tlak publika, kontroverzní rozhodčí a prodloužení bez střídání. Přesto: druhé místo na MS z celkově 16 účastníků řadilo Československo mezi fotbalovou elitu.
MS 1938 ve Francii přineslo čtvrtfinále — prohra s Brazílií 1:1 (opakovaný zápas 1:2). MS 1954 ve Švýcarsku a 1958 ve Švédsku skončily ve skupinové fázi, ale oba turnaje ukázaly schopnost Československa držet krok s top týmy — na MS 1958 porazili Argentinu 6:1 ve skupině (jeden z posledních vysokých výsledků československého fotbalu na MS).
MS 1962 v Chile bylo vrcholem — a zároveň posledním velkým úspěchem. Československo prošlo skupinou s výhrou nad Španělskem 1:0 a remízou s Brazílií 0:0. V čtvrtfinále porazili Maďarsko 1:0, v semifinále Jugoslávii 3:1. Finále proti Brazílii Pelého, Garrinchy a Vavy: Československo vedlo 1:0 po gólu Josefa Masopusta — jednom z nejslavnějších gólů československého fotbalu. Brazílie otočila na 3:1, ale výkon Československa proti týmu považovanému za nejlepší v historii zůstává legendární. Masopust za výkony na turnaji získal Zlatý míč — dodnes jediný československý/český fotbalista s touto cenou.
Po roce 1962 následoval pokles. MS 1970 v Mexiku — skupinová fáze, výhra 4:1 nad Rumunskem, ale prohry s Brazílií 1:4 a Anglií 0:1. Oba soupeři patřili k absolutní světové špičce a Československo se na turnaj kvalifikovalo bez problémů — prohra v konkurenci takového kalibru nebyla ostudou. Na MS 1970 debutoval Viktor, brankář, který se stal jedním z nejlepších gólmanů éry, ale ofenzivní síla týmu nestačila na jihoamerické a západoevropské giganty.
MS 1982 ve Španělsku bylo zklamáním — Československo skončilo ve skupině s remízou 1:1 s Kuvajtem, porážkou od Anglie 0:2 a remízou s Francií 1:1. Tým postrádal ofenzivní kreativitu předchozích generací a kvalifikace přes evropskou zónu byla stále náročnější. Přesto: účast na MS sama o sobě potvrzovala, že československý fotbal patří ke světové elitě.
MS 1990 v Itálii přineslo obnovu — a zároveň labutí píseň. Československo prošlo skupinou s výhrami nad USA 5:1 a Kostarikou 4:1 a remízou s Rakouskem 0:0. Čtvrtfinále proti Německu — budoucímu vítězi turnaje — skončilo 0:1 po penaltě Lothara Matthäuse v 25. minutě, která dodnes vyvolává kontroverze. Československo na tom zápase hrálo vyrovnaně, mělo šance na vyrovnání a porážka o jeden gól proti pozdějšímu šampionu potvrdila kvalitu kádru. To byl poslední zápas Československa na MS — o tři roky později se země rozdělila a česká fotbalová tradice pokračovala pod novou vlajkou.
Finále 1934 a 1962: Co říkají data o dvou největších momentech
Srovnání obou finálových účastí odhaluje překvapivé paralely. V obou případech Československo vedlo jako první. V obou případech čelilo pozdějšímu vítězi celého turnaje. V obou případech rozhodla kvalita soupeřova útoku ve druhé části zápasu. A v obou případech šlo o tým, který na turnaji neprohrál ani jeden zápas až do finále.
Finále 1934: Československo přijelo do Říma s kádrem 22 hráčů, z nichž většina hrála v československé lize. Italský tým měl výhodu domácího prostředí a hráčů z tehdy nejsilnější ligy světa. Přesto Československo vedlo a padlo až v prodloužení — dnešním jazykem: „expected goals“ by Československu přisoudily vyšší výkon v prvních 90 minutách.
Finále 1962: jiný kontext, stejný vzorec. Brazílie na domácím kontinentu, s generací hráčů, kteří jsou považováni za nejlepší v historii fotbalu. Československo vedlo po gólu Masopusta ve 15. minutě a drželo vedení do přestávky. Ve druhé půli brazilská kvalita rozhodla — tři góly ve druhém poločase ukázaly propast v hloubce kádru. Československo hrálo na limit svých možností a prohrát s takovým soupeřem nebylo ostudou — bylo to potvrzením příslušnosti k absolutní špičce.
Pro MS 2026 jsou obě finále relevantní z jednoho důvodu: ukazují, že český/československý fotbal umí na turnaji překonat očekávání. Trh má tendenci podceňovat týmy bez nedávného turnajového úspěchu — a kurzy na Česko na MS 2026 tuto tendenci reflektují. Historie ale říká, že tento tým na MS umí překvapit.
Česká republika na MS: 2006 a dvacetileté čekání
MS 2006 v Německu mělo být korunovací zlaté generace českého fotbalu — Nedvěd, Rosický, Čech, Koller, Baroš. Tým, který na EURO 2004 prohrál v semifinále s budoucím šampionem Řeckem a který v kvalifikaci na MS dominoval. Očekávání byla obrovská.
Realita byla krutá. První zápas proti USA: výhra 3:0, výborný výkon, Koller a Rosický na vrcholu. Pak se zhroutilo všechno. Druhý zápas proti Ghaně: prohra 0:2, zranění klíčových hráčů, rozpad defenzivního systému. Třetí zápas proti Itálii: prohra 0:2, konec ve skupinové fázi. Z euforie prvního zápasu ke zklamání v průběhu jednoho týdne. Zranění Koštála a Jiránka zničila obrannou stabilitu a bez nich tým neměl plán B.
Od roku 2006 Česko na MS chybělo. Kvalifikace na MS 2010: vypadnutí ve skupině za Slovenskem a Slovinskem — rivalové, kteří využili generační výměnu českého kádru. MS 2014: čtvrté místo ve skupině, bez šance na baráž. MS 2018: třetí místo ve skupině za Německem a Severním Irskem, kdy série domácích remíz zničila postupové naděje. MS 2022: pětibodový odstup od postupové příčky ve skupině s Belgií, Walesem a Českem, kde klíčové domácí prohry rozhodly. Dvacet let frustrace — a každá neúspěšná kvalifikace zanechala jizvy na sebevědomí české fotbalové veřejnosti. Celkem 40 kvalifikačních zápasů bez postupu, 15 porážek a nespočet „co kdyby“ momentů.
Návrat na MS 2026 je proto víc než sportovní událost — je to katarze. Dramatická baráž s Irskem (2:2, penalty 4:3) a Dánskem (2:2, penalty 3:1 doma v Praze) ukázala tým, který umí zvládat extrémní tlak. Souček jako lídr, Schick jako klíčový útočník, Šulc jako objevení baráže s gólem ve třetí minutě finále — a celý tým, který v penaltových rozstřelech prokázal mentální odolnost, kterou předchozí generace na MS neměly. Atmosféra v EPET Areně při penaltách proti Dánsku patřila k nejintenzivnějším momentům českého fotbalu za poslední dvě dekády.
Statistický souhrn: Čísla, která definují historii
Celkový statistický záznam Československa a Česka na MS shrnuje 92 let fotbalové historie v číslech. 9 účastí na MS (1934, 1938, 1954, 1958, 1962, 1970, 1982, 1990, 2006). 36 odehraných zápasů. 47 vstřelených gólů. 49 inkasovaných gólů. 2 finálové účasti. 2 čtvrtfinálové účasti. 5 skupinových vypadnutí. Bilance výher a proher: 15 výher, 4 remízy, 17 proher — poměr, který reflektuje skutečnost, že Československo/Česko na MS většinou naráželo na silnější soupeře a jen zřídka hrálo roli favorita.
Nejlepší střelec na MS v československých/českých barvách: Oldřich Nejedlý se 5 góly na MS 1934 — Nejedlý byl nejlepším střelcem celého turnaje a jeho rekord v národních barvách na MS platí dosud. Patrik Schick s 2 góly na MS 2006 je nejlepším střelcem samostatného Česka na MS — statistika, kterou na MS 2026 může vylepšit. Schick na EURO 2020/2021 vstřelil 5 gólů včetně legendární trefy z poloviny hřiště proti Skotsku — a pokud na MS 2026 zopakuje podobnou formu, může se zapsat do historie jako nejlepší český střelec na MS v éře samostatné České republiky.
Zajímavá data: Československo/Česko nikdy nepodlehlo na MS týmu z Afriky v regulérní hrací době před rokem 2006 — Ghana v roce 2006 byla první africký soupeř, který Čechy na MS porazil. Na MS 2026 je ve skupině A Jihoafrická republika — a historická statistika říká, že zápasy proti africkým týmům byly pro český fotbal dosud příznivé. Samozřejmě: jeden historický vzorec nic nezaručuje, ale psychologicky je to faktor, který hraje roli.
Průměrný věk českého kádru na MS 2006 byl 29,3 roku — jeden z nejstarších na turnaji. Na MS 2026 bude průměrný věk kolem 27–28 let, což je optimálnější mix zkušenosti a fyzické kondice. Souček (31), Schick (30) a Coufal (33) přinášejí zkušenost, zatímco Šulc (24), Zelený (23) a Chaloupek (22) energii a rychlost. Tato věková struktura je pro turnajový formát ideální — dostatek zkušeností pro zvládnutí tlaku a dostatek mládí pro fyzickou náročnost 3–7 zápasů za 2–4 týdny.
Geograficky je zajímavé, že Československo/Česko nikdy nehrálo na MS v Severní nebo Střední Americe. Všechny předchozí účasti byly v Evropě (1934 Itálie, 1938 Francie, 1954 Švýcarsko, 1958 Švédsko, 1982 Španělsko, 1990 Itálie, 2006 Německo) nebo v Jižní Americe (1962 Chile, 1970 Mexiko). MS 2026 bude první zkušeností s americkými podmínkami — časovým posunem, klimatem a cestováním mezi městy vzdálenými tisíce kilometrů. To je neznámá, kterou kurzy na Česko oprávněně zohledňují.
MS 2026: Kontext návratu a co říkají kurzy
Česko vstupuje na MS 2026 jako 42. tým FIFA rankingu (v době losování) — nejníže v historii svých MS účastí. Na MS 2006 bylo Česko druhé na světě. Pokles rankingu reflektuje dvacetileté období bez účasti na MS a generační výměnu kádru. Ale ranking není vše — na MS 2022 Maroko jako 22. tým rankingu došlo do semifinále a Argentina vyhrála turnaj z páté pozice.
Kurzy na postup Česka ze skupiny A se pohybují kolem 1,70–2,00, což odpovídá 50–60% šanci. Ve skupině s Mexikem (hostitel), Jižní Koreou a JAR je Česko vnímáno jako třetí až čtvrtý tým — a právě tady vidím rozpor s daty. Český tým prošel kvalifikací přes dvě penaltové série, což ukazuje mentální sílu. Souček a Schick hrají na nejvyšší klubové úrovni v Premier League a Bundeslize. A hlavně: Česko nemá co ztratit. Na turnaji, kde je tlak na favority obrovský, je absence očekávání paradoxní výhoda. Na MS 2022 Maroko a Japonsko uspěly právě proto, že od nich nikdo nic nečekal — a český tým se nachází v identické pozici.
Historická data jasně ukazují, že Československo/Česko na MS nikdy nebylo snadným soupeřem. Ze 36 zápasů na MS prohrál tento tým 17 — ale z toho 8 proher přišlo proti pozdějším vítězům turnaje (Itálie 1934, Brazílie 1962, Německo 1990). Kdo sází proti Česku na MS 2026, sází proti 92 letům turnajové tradice — a to je faktor, který žádný algoritmus plně nezachytí.
Dvacet let čekání na MS vytvořilo v českém fotbale hlad, který se projeví na hřišti. Barážové penalty proti Irsku a Dánsku ukázaly, že současný tým má charakter, který předchozím generacím na kvalifikačních překážkách chyběl. Souček jako kapitán přinesl do šatny mentalitu West Hamu — kde se bojuje v každém zápase bez ohledu na soupeře. Schick prokázal, že na velkém turnaji umí být rozhodující. A celý tým ukázal, že pod tlakem nesklopí hlavy. Historie Československa a Česka na MS je plná překvapení — a MS 2026 může přidat další kapitolu do příběhu, který začal před 92 lety v Římě.